Historie Vánoc a vánoční Tradice v České republice
Historie Vánoc a Vánoční Tradice v České republice
Vánoce jsou nejkrásnějším obdobím roku, kdy se spojuje rodinná pohoda, tradice a slavnostní atmosféra. Ale odkud vlastně Vánoce do Česka přišly a jak vznikly naše typické zvyky?
Od pohanských svátků ke křesťanskému narození Ježíše
Vánoce mají původ v křesťanském svátku narození Ježíše Krista (25. prosince). Tento svátek se postupně spojil s pohanskými zimními slavnostmi, jako byly římské Saturnálie nebo germánský svátek Yule, které oslavovaly návrat světla po nejkratším dni v roce.
Do střední Evropy se Vánoce dostaly jako náboženský svátek, ale postupně vznikaly i lidové tradice spojené s jídlem, dekoracemi a rodinnými zvyky.
Kdy a jak se slavily Vánoce v Čechách
Tradiční české Vánoce kombinují křesťanské a lidové zvyky. V našich zemích se slaví přibližně od 16. století.
- Štědrý den a půst: před Štědrým dnem se držel půst, aby byla večeře slavnostní a vydatná. Mnohdy s traduje, že kdo se o Štědrý den postí uvidí zlaté prasátko,
- Vánoční stromek: do Čech přišel z Německa v 19. století a rychle se stal oblíbenou rodinnou tradicí,
- Betlém: zobrazuje narození Ježíše Krista, nejprve se objevoval v kostelech, později i v domácnostech.
Vánoční stromeček - zdobení vánočního stromečku je jedna z nejoblíbenějších tradic
Tradiční české vánoční zvyky a rituály
České Vánoce jsou bohaté na magické rituály, věštění a symbolické úkony, které mají často kořeny až v pohanských tradicích. Mnohé z nich byly původně spojeny s přáním zdraví, lásky, plodnosti nebo hojnosti v následujícím roce. Dnes jsou spíše zábavnou součástí Štědrého dne, ale jejich poetický význam se dochoval.
1. Rozkrajování jablka
Po štědrovečerní večeři se rozkrojí jablko napříč (kolmo na stopku). Jablko bylo ve starých kulturách symbolem zdraví a plodnosti, proto se používalo při věštění. Po nakrojení by vám jadřinec měl ukázat jeden ze dvou tvarů – hvězdičku nebo křížek.
- Hvězdička (pěti- nebo šesticípá): znamená zdraví, štěstí a soudržnost rodiny po celý další rok.
- Křížek: tradičně symbolizuje nemoc nebo nepříjemnosti.
2. Pouštění lidiček
Lodičky, tradičně vyráběny ze skořápek ořechů a vosku, se před mísou s vodou zapálí a pustí se na hladinu. Lodičky symbolizují životní cestu člověka – voda je budoucnost, plamen je vnitřní síla a skořápka chrání duši. A jak už to, tak bývá životní cesta může mít mnoho podob:
- Stojí u kraje: dotyčný zůstane doma, čeká ho klidná budoucnost,
- Pluje ke středu: hledání nových cest, změna, cestování,
- Drží směr a neotáčí se: stabilní rok,
- Zhasne nebo se potopí: symbol nezdaru či unáhlených rozhodnutí,
- Spojení lodiček: symbolizuje rodinou soudržnost.
Pouštění lodiček - symbolizuje životní cestu člověka
3. Lití olova
Olovo mělo být poslem pravdy. Odhalovalo, co člověka čeká. V předkřesťanských dobách symbolizovalo kontakt s vyššími silami. Roztavené olovo nebo cín se lije do studené vody a vznikne kovová figurka. Tvar předmětu se vykládá symbolicky:
- Kruh, prsten: láska, svatba,
- Lodě, cesty: cestování, důležitá životní změna,
- Hora, balvan: překážka, těžký úkol,
- Zvíře či rostlina: osobnostní charakteristika a doporučení do budoucna.
4. Šupina pod talířem
Ryba je od pradávna symbolem bohatství a plodnosti. Lesklá šupina připomínala penízek, a proto se říkalo, že přitahuje peníze. A tak se při štědrovečerní večeři dává kapří šupina pod talíř.
5. Házení střevícem
Obuv tradičně symbolizovala cestu životem. Zvyk vznikl jako věštění o budoucím sňatku. Svobodná dívka hází za sebe botou směrem ke dveřím:
- Špička boty míří ke dveřím: dívka se v příštím roce vdá nebo ji čeká změna (stěhování),
- Pata ke dveřím: zůstane doma.
Vánoce v České republice jsou kouzelným spojením historie a tradic, které přinášejí radost rodinám. Od rozkrajování jablka po zdobení stromečku. Poznání původu vánočních tradic nás učí prožívat svátky s respektem k minulosti a zároveň s radostí pro současnost.
